Dešťová

Měla bych být naštvaná, že prší, když je Divadelňák. Když mám být venku a fotit Anetčin projekt / performance. Ale do toho zbývá ještě několik hodin a tenhle déšť by mi snad ani nevadil. Navíc tak krásně voní.


Skoro jsem zapomněla, jak moc ráda mám letní deště a bouřky. Vůně vzduchu když prší nebo je čerstvě po dešti mi připomíná letní dovolené na chalupě. I když už to vlastně není chalupa, ale místo, kde bydlíme, pořád mám vesnici spojenou s létem a déšť spojený s vesnicí. I když ta svěží vůně je ve vzduchu i ve městě, město se musí o trochu víc snažit, aby docílilo stejného letně-deštivého efektu.

Na cestách vlakem je to nejlepší. Krajina kolem se v mlhavém děšti, který je možná mnohem prudčí než se za okýnkem zdá, krásně zelená. Vždycky čekám, kdy okýnkem začně proudit dešťová sprška, jak dlouho vydržím odolávat větru dešti. Někdy to je pár minut, někdy celou cestu.

Hradecký kruhový objezd Koruna byl zvolen jednou z nejhezčích technických staveb. Teď v dešti vypadá ještě kouzelněji. Všude temno, šedivo, déšt a vítr. Na zahrádce Costy začaly létat deštníky a lidé se tu teď tísní pod cípem budovy Auparku a čekají na vhodnou příležitost, tak přeběhnout pod další střechu. Venku to vypadá na potopu, ale meteoradar nám říká, že to zase zmizí, dřív než se nadějeme.

Nejvíc fascinující na tom dneska jsou trolejbusy, kterým tu, bez výjimek, padají na kruháku klacky. Nebo jenom nejedou tam, kam mají. Všichni řidiči tu tak poslušně vystupují v reflexní vestě a nahazují a přehazují, co se dá. Očividně ví, co dělají, protože za minutku mají hotovo a pak krokem dotáčí zbytek kruháku. Jak říkám, fascinující.




Comments

Popular Posts