Skip to main content

Posts

Featured

Leden || Vlastně žádná změna

Chvíli to trvalo. A teď mě bolí zub, křupají klouby a mám chrchel. Fyzické závady se nepodaří úplně vymýtit nikdy, nad těma psychickýma se za chvíli zase přestanu pozastavovat. Snažím se dělat věci tak, jak bych měla, a nebýt protivná. Což ve výsledku znamená, že mi zase trvá měsíc nepsat čtyři věty do mailu, a většinu času jsem pasivně-agresivní. Aspoň že si o tom mám s kým promluvit, nebo si prostě jenom postěžovat. Příště už to vážně budu psát jenom černou křídou do komína.
Nejdřív jsem myslela, že už stačí jenom překročit práh, postoupit o schod a budu tam, kde jsem chtěla. Zatím tady ale pořád jsou zavřené dveře, na které ještě nemůžu zaklepat. Nemůžu, nebo nechci. Někdy si to pletu, rozdíly mezi nimi jsou už pár let docela rozmazaný.
Od doby, co jsem se tu mihla naposledy, se toho stalo hodně. Místo psaní chodím spát a místo focení si čtu. Plány zahazuju několik dní do předu, protože mi to pomáhá s výčitkami svědomí a pocitem, že nic nestíhám. Jsem pořád v práci, i když mám vla…

Latest posts

Lisabon // 6.-9.7. (fotodokumentace část první)

Madrid // 4.-5.7. (fotodokumentace část druhá)